Silvestrovský cyklokros Terezín

Jak jinak ukončit závodní rok, než stylově na cyklokrosu 31.12. Do Terezína to mám kousek a tak nebylo třeba dlouze zvažovat start na tomto podniku. Do Terezína jsme dorazili s dostatečným předstihem a prezentace tak byla v klidu. Protože jsem díky ME v Táboře pro letošek získal licenci ČSC, registroval jsem se do kategorie muži a tak bylo jasné, že budu uzavírat výsledkovou listinu. Na staru nás bylo osm + junioři a žena. Podle počasí nebylo znát, že je prosinec. Od rána pršelo a teploty nad 5 stupňů. Bláta tedy bude dostatek a užijeme si spravedlivý cyklokros. Trať jsem si ani neprojížděl a nechal jsem se překvapit co mě čeká. Zběžně jsem viděl jeden těžký výběh a dva technické sjezdy. Času bylo dost a tak jsme se šli schovat a zahřát do auta. Jak se blížil start, počasí se začalo zlepšovat, přestalo pršet a teplota se šplhala nahoru. Místy začalo vykukovat slunce, co víc si přát. Chvíli před startem se trochu rozjet do tempa a na startu pak shodit přebytečné oblečení. Když jsem koukal kolem sebe, nemělo cenu se drát dopředu, stejně bych byl hned vzadu a bylo nás opravdu poskrovnu, tedy kdybych na to měl, dostal bych se dopředu snadno. Poslední instrukce a start. První metry jsou namotány kolem zázemí zavodu, ale bláta je mnoho hned po prvních 100m od startu. Po úvodní motanici přichází první technický výjezd, ale celkem se dá. Krátká motanice navrchu, sjezd a nepříjemný úsek za areálem na louce. Tady to vubec nechtělo jet. Za sucha by to byla paráda, ale na tom blátě peklo. Takový malý brdek po cestě a co to dalo práce ho vyjet. Následoval rychlý sjezd, dobře jezditelný, moc zábavný. Kolem zázemí na již zmiňovaný výběh. Ten mi vůbec nechutnal. Zlatý schody. Tady to bylo náročný se v blátě hrabat nahoru, ale naštěsti virtuální schody tam již byly od předchozích kategorií. Otočka, krátká rovina, otočka a první prudký sjezd. Neskouším ho ani jezdit, popoběhnout a druhý prudký sjezd. Někteří to jezdí, ale ja to neriskuju, není třeba se rozbít na závěr roku. Následuje motanice za areálem, kde jsou umělé překážky. Tady to celkem jede. Otočka a zpět na asfalt cílové rovinky. Po prvním kole už jedu bezpečně osamocen. Jak přibývají km, bláto se lepí úplně všude a technika chodí čím dál hůře. Druhé kolo na výměnu by se hodilo. Do bláta se přidává tráva z louky a začíná byt stále hůř. První trable mám v třetím okruhu, kdy ztrácím ne vteřiny, ale minuty čištěním převodníku a nahazovaním řetězu. Stejný trabl pak řeším ještě jednou. Během závodu slunce vysouší trať a z fajn bláta se stává hutná hmota a štěstí, že už se blíží 50min. a tím konec závodu. Cílem projíždím spokojený. Moc fajn závod a super atmosféra. Na sněhu by to bylo asi lepší, ale i takto byla zábava. Rychle převléct do suchého, naložit kolo a vyrážíme domů. Umýt kolo po cestě a následně ho dat do stavu před závodem trvá tradičně téměř stejně dlouho, jako závod samotný. Můj crux je brzy v dobrém stavu a má na kontě další zavod, kterému se postavil čelem a sloužil výborně s ohledem na podmínky, které tady panovaly. A můžeme jít slavit příchod roku 2018. Pro představu koukněte na fotky do galerie, protože tohle je cyklokros!