První etapa - Strefa Gluszyca Kleine Alpen

První etapa většinou roztřídí pole a pokud někdo na tento závod nemá, zjišťuje to pravě tady. Do prvního dne já vstupuji s rozvahou a vědomím, že dnešní cíl je dojet ve zdraví a v ideálním případě nebýt poslední. Taky je důležité pošetřit síly na další dva dny. Ohledně profilu etapy nemá smysl se rozepisovat, zkrátka nahoru dolu, minimum asfaltu, těžké výjezdy a ještě těžší sjezdy, krasné traily. Jedou s námi borci na jednokolkách... neuvěřitelný co ti kluci na tom umí a jak jim to jede. Mě zůstává v hlavě jeden zásadní moment a to když dojedu po 5h na druhý bufet a holčina mi s úsměvem hlásí "super, jseš v půlce". Jsem totalně na dně z pohledu psychiky a mám co dělat abych to nevzdal. Jedu, šlapu, jdu dál. Za 50km jsem už ok a zas si to užívám. Do první etapy jsem zvolil opět fulla a přemýšlím zda je to dobře. V technice mi až tolik nepomůže, protože sjezdy jsou tu tak divoké, že mě nepomůže ani full... Je to komfortnější, ale zas do kopce je 15kg sakra znát. Zařazuji se na chvost startovního pole mezi enduristy - pohodáře a snažím se etapu dojet bez velkých energetyckých ztrat. Do cíle dojíždím v čase 9h 9min., etapa měla 77km a převýšení 2400m.