Přichází podzim a protože jsem se loni přesvědčil o smysluplnosti cyklokrosového kola, rozhodl jsem se svou Meridu vyměnit za "něco" novějšího. Volba nakonec padla na Specialized CruX E5, tedy základní cylokrosový model této značky. První seznamení hned zanechalo dobrý pocit. Barevně se mi kolo velmi líbí a celková geometrie kola je taky na pohled velmi solidní. Horní rámová část je stejná jak u Tarmaca a dává tak kolu pěkný šmrnc. Provedl jsem několik kosmetických úprav (odstranění odrazek atd.) a nastavil posed. Nahodit SPD a jde se do terénu. Ihned po nasednutí mě nadchla akcelerace kola, která je nad míru dobrá. Následně mě překvapila pohodlnost a téměř nevěřím, že se jedná o hliníkový rám. Perfektně žehlí nerovnosti a to i po nájezdu do terénu. Páky sedí skvěle v ruce, nic nebrání ovládání v teplých rukavicích. Řazení zajišťuje Shimano Tiagra a vše chodí tak jak má. Ve stoupání zkouším jak kolo bude sedět při jízdě ze sedla a je to neskutečný jak hravě letí terénem přes kameny a kořeny. Pláště Tracer Sport drží trakci pod kontrolou a k proklouznutí na mokrém listí dochází jen vyjímečně. Přijíždím na svůj oblíbený okruh, který má spíše XC charakter, ale uvidíme jak si s ním CruX poradí. Ve stoupání při pomalé rychlosti je kolo stále dobře ovladatelné. V následném rychlém průletu mezi stromy drží zvolenou stopu a i přes drobnou nepozornost odpustí nějakou tu chybu. Nejvíc mě těší již zmiňovaná schopnost absorbovat nerovnosti. Jednoznačně nejvyšší plus, které budu v souvislosti s tímto kolem zdůrazňovat často. Následný sjezd rozjíždím jak na XC, ale brzy si uvědomiji že nemám svůj HT. Brzdy mají čitelný účinek a jsou plně dostačující. V porovnání s ráfkovými jsou kotouče znatelně účinější a i při intenzívním brždění nemám pocit, že by se kolo nějak kroutilo. Následné táhlé stoupání mě opět vyburcuje jít ze sedla a jet naplno. Tady je Crux ve svém živlu. Přichází serie prudkých vraceček ve stoupání. I tady je vše čitelné a kolo je velmi obratné, nic vás nepřekvapí a můžete se soustředit na svůj výkon. Po výjezdu objevuji další prostředí, kde se bude CruX cítit jako doma. Jedná se o travnaté přejezdy. Na louce se cítí velmi dobře a burcuje mě k maximálnímu výkonu. V následujícím sjezdu znovu prověřuji brzdy Tektro Spyre a už si dovoluji daleko víc. Padadně si to užívam. Další pasáž je opět polet pěšinkou mezi stromy. Chci ještě víc a můžu. Nic mě nebrzdí. Doposud jsem nenarazil na nic, co by mě nějak omezilo. I sedlo Toupé Sport padlo výborně. Záměrně si cestu prodlužuji o polní přejezdy. Na závěr zkoušim kolo ve větší technice a tady poprvé narážím na limity, ale to se není čemu divit. Při větší opatrnosti ve volbě stopy však Crux překvapuje a hravě si poradí i tady. Pevná vidlice ale má své limity a možnosti, ruce bolí. Opouštím terén a vydávám se na kávu. Na silnici poprvé prověřuji nejtěžší převody a hravě držim tempo s auty. I tady tedy kolo potvrzuje své kvality. Spodní úchop je pohodlný. V centru kolo budí pozornost, zřejmě silnice a kotouče.
Celkově mě CruX velmi překvapil. Vůbec nemám pocit, že se jedná o základní model. Dává možnost plně využít sílu jezdce a to zejména na polních a lesních cestách. Podrží i v těžším terénu. Geometrie dovoluje dobrou ovladatelnost. Rám je skvělě pohodlný. Těším se na letošní krosovou sezonu.
