Memoriál Fanyho Stelzera - MTB

Další domácí závod... S ohledem na defekty jsem pořídil nový pláště, nový mlíko. Ambice jasná, spravit si chuť a objet závod bez technických komlikací. Letos se stavím na start dlouhé trasy 78km. Záčatek jsou kopce, můj čas přijde až v druhé části závodu, která je více do tahu a tak mi i více sedí. Taktika tedy jasná, nikam se nahnat, jet opatrně a v druhé polovině mohutně stahovat. Po startu tedy jedu v klidu, rychle se to nadělí s ohledm na nízký počet závodníků a takl do prvních sjezdů už jsem v podstatě sám, někoho před sebou i za sebou tuším, ale není to na lokty. Fatalní je pro mě bohužel sjezd k prvnímu bufetu, kde projedu bez zdržení a v následném rychlém sjezdu je znát defekt vzadu. Prvně myslím, že to jen někde ufouklo, použiju bombičku a letím dál. Po dalším km jsem opět prázdný... Jsem smolař! Duši mám, ale pompičku ne. Pitomec. Jdu pěšky cca 2km, kdy pak od pořadatele půjčuji pumpičku. Nahodím duši, ale protože jsem byl celkem vzadu a ztratil mnoho času, jsem beznadějně poslední. Nemá cenu pokračovat. Balím to a vracím se do zázemí závodu, které je cca 5km z kopce. Dám si jídlo, kafe, vydejchám svoji chybu a jedu po vlastní ose domu.