KPŽ - Jestřábí hory

Tento závod jsem nikdy nejel a protože mě čeká za chvíli MTB Trilogy, které se jede ve stejném regionu usoudil jsem, že to bude ideální příprava. Rozhodl jsem se pro nejdelší variantu na 85km (trať je oproti předchozím ročníkům kratší a méně náročná na převýšení - jen 2200m). Do okolí jsme se přesunuli již v pátek večer, ubytovali jsme se nedaleko v centru Nachoda. Číslo jsem si také vyzvedl už v pátek a tak jsem věděl, že druhý den budu mít klid. V sobotu ráno jsem kvalitně posnídal a vyrazil na start. Počasí mi vyhovovalo, teploty do 20 stupňů a pod mrakem. V 10 jsme vyrazili a kdybych věděl co mě čeká ..... Během prvních 5km se to krásně natáhlo a j díky problemům se sedlem ztratil kontakt a propadl se na samotný konec (ne že bych jinak jel lépe, ale ve skupině je to vždy lepší). Ůvodních 30km společných s krátkou 50km tratí bylo stejných a nutno říci, že cesta to byla celkem pohodová. Věděl jsem, že budu poslední a tak to bylo o tom dojet a závod si užít. Od 30km se začal profil měnit na solidní "hřeben" a jelo se pořád nahoru a dolů. Něktérá stoupání se dala, ale někdy jsem byl donucen jít téměř celý kopec pěšky. Nohy dobrý, ale celková fyzička je špatná. Při jízdě po hřebenech jsem si našel čas a taky jsem si užíval krásnou přírodu kolem sebe. Zdejší krajina je naprosto ůžasná a na několika místech jsem litoval, že nemám sebou foťák. V tomto tempu utíkal jeden km za druhým, někdy rychle a pak zas děsně pomalu. Bufet střídal další bufet a já se všude zastavil a cvíli si s lidmi popovídal. Někde kolem 50km na mě přišla velká krize a chtěl jsem to zabalit. Zlomil jsem se psychicky a být tam někde odbočka do cíle zabalím to. Kolem 60km jsem se srovnal a byl rozhodnut, že tohle už dám. Posledních 20km bylo již jen o tom dojet. Trochu jsem se potrápil v posledním kopci před cílem, ale slyšel jsem vyhlašování tomboly a to mě hnalo dopředu. Do cíle jsem přijel po dlouhých téměř sedmi a půl hodinách. Pořadatelé již všechno balili a tak jsem se také sbalil do auta a vyrazil směr hotel. Tento závod byl doposud nejtěžší ze všech, co jsem absolvoval a to jak z pohledu délky, tak i z pohledu profilu. Jsem rád, že jsem to nevzdal a dokázal dojet.