Cyklokros Masters Praha
Finálový závod serie CXM, otevřené Mistroství Prahy, nebo Hostivařský zmrzlík. Dnešní závod měl více možností pojmenování, nicméně se jednalo o parádní cyklokros. Závod v Hostivaři je specifický úseky v písku, kterých je tu dost a dostatečně prověří schopnosti závodníků. Do areálu jsem dorazil s dostatečným předstihem a tedy vše tradičně, tj. registrace, připráva kola, převléct se a po dojetí masters C+D jsem vyrazil okouknout okruh. Od startu po asfaltu do mírného kopce, pak tradiční cx motanice na louce a sjezd k vodě. Klika že nebylo mokro, protože jinak by 100% někdo z mola vyletěl do přehrady. I tak to bylo jedno z kritických míst. Po mole dál po břehu a stoupání ke hřišti. Kolem hřiště další technický úsek, najeté tři stopy. Dole kolem plotu, jedna ve svahu a další nahoře na svahu. Já jsem si najel tu dole, bylo tam možná vyšší riziko defektu kvuli nepořádku, ale jelo se to dobře. Za hřištěm kousek po louce, pak nahoru na asfalt a v plný palbě první písečná pasáž. Je to z kopce k vodě, když se to dobře rozjede a chytne se stopa, dalo se v klidu dojet na břeh vody. V závodě jsem to trefil jen 2x. Na břehu to celkem jelo a dalo se ve vodě očistit kolo. Z břehu přes písek zpět na louku to bylo těžký, hluboký písek, v podstatě do kopce, dalo se to, ale sil to bere moc. A aby toho nebylo málo, tak za zatáčkou hned znova do písku. I tady se to dalo jet, když se to dobře potkalo v rychlosti a dobře trefené stopě. Chvilka po asfaltu, oklepat písek a trochu orazit. Zpět na louku, motanice, vše v mírném sjezdu, přes pískoviště dolu nahoru, obrátka do leva a na plno do dalšího písku. Krátky úsek, ale hodně hluboký. Jako ve většině případu když se to trefilo, tak to šlo. Trochu popojet a další, už poslední pasáž v písku na pláži. První půlka šla celkem dobře, z kopce a vyjetá dobrá kolej. V otočce směrem nahoru však již bez šance, seskočit a tlačit. Následovalý schody, po terase k dalším schodům a pak kousek po louce a zpět na asfalt cílové rovinky. Moc pěkný okruh, písek mě zaskočil, čekal jsem, že úseky budou kratší. Do startu byl ještě čas tak jsem jen kroužil okolo a snažil se zvyknout na kolo. Závod jsem totiž absolvoval na "mém" kole pro letošní sezonu, ale již jsem ho prodal a nový majitel změnil představec za podstatně delší a posed mi moc nevyhovoval. Původně jsem měl mít na závod už nové kolo pro sezonu 2019, ale při dopravě se něco pokazilo a tak jsem byl rád, že nový majitel mi původní kolo na závod půjčil. Další zásadní věc, která se ale projevila až v závodě, bylo dotažení zámků na pedálech, protože zhruba od druhého okruhu jsem měl problém zacvaknout díky písku a tak jsem dost často jel bez řádného uchycení v pedálech. Stěžovalo to zejména jízdu v písku. Řazení na startu probíhalo klasicky, díky velkém zajmu mimo serii masters byl start ve dvou vlnách. První masters a pak open. Tradičně jsem se nikam nehnul a hned od startu jistil zadní pozice. Krátce po nás vyrazila druhá vlna a netrvalo dlouho a měl jsem nejlepší z nich na zádech. V prvním kole to bylo tedy celkem divoké s pohledu závodníků kolem. Písečné pasáže jsem celkem zvládl a výkon držel tak na 90% k velké spokojenosti. V druhém kole už to nebyl tak divoký poziční boj, startovní pole se natáhle dle výkonosti a já si jel svoje a přetahoval se z dvěma závoďákama kolem sebe. V závěru druhého kola začaly zlobit pedály a celkem dost mi to závod znechutilo. Do třetího kola jsem tedy už nenajížděl v takové pohodě, tempo šlo dolů a trochu jsem na soupeře ztratil. Musel jsem si to srovnat v hlavě, smířit se s běháním v písku a pokračovat dál. Postupně to přineslo úspěch a dojel jsem zpět své soupeře. Ve čtvrtém kole jsme jendoho odpárali nadobro a přetahovali se už jen ve dvou. Pak i tohoto závoďáka se mi podařilo nechat za zády a těsně jsem najel do posledního kola před vítězem a užil si tak poslední okruh zcela v klidu a nikam se nehnal. V cíli pak rychle převléct do suchého. Počasí vyšlo perfektně, nepršelo, teploty kolem 5 stupňů. Možná trochu víc foukalo, ale dobrý. Na prosinec super podmínky. Po závodě trochu orazit, počkat na vyhlášení, pokecat s přáteli, zhodnotit sezonu Masters a říct si plány přes zimu. Příjemné zakončení, jel jsem druhou sezonu Masters a slibuju, že příští rok už se připravím o dost kvalitněji.