Cukroušův mazec
A mazec to zas byl. Pořádný. Ale popořadě... Příprava na závod začíná už den předem, tedy já si dal na rozjetí 95km na silnici a následně se přesunul nedaleko od místa závodu. Abych měl dostatek energie dal jsem si vydatnou večeři o třech chodech a následoval kvalitní spánek. V den závodu pak vydatná snídaně a přesun do areálu závodu. Vyzvednout číslo, připravit kolo i sebe. Mám necelou hodinku do startu. Letos je tento závod mým "otvírákem" sezony. Trans Brdy jsem nakonec díky počasí nejel a jak jsem následně viděl, bylo to rozumné rozhodnutí. Na tento závod jsem měl původně v plánu jet dlouhou trasu na 70km, ale díky treninkové absenci jsem nakonec zvolil varintu kratší a to na 35km. Před startem jsem se zlehka rozjel a pak se podíval na start dlouhé, která jela o 20min. před námi. Na dlouhé bylo cca 60 závodníků, na krátké cca 110. Letošní premiéra to nebyla jen pro mě, ale také pro moje nové závodní kolo. Byl jsem plný očekávání. Poslední vteřiny do startu a tepovka relativně v klidu. START! Chrti letí a já v klidu vyrážím. První km jsou hned do kopce a do kopce. Zkrátka kvalitní rozřazovák hned na prvních metrech. Jedu velkou pohodu a nijak se nenechávam rozhodit. Projíždíme areálem závodu a tempo je pořad dobré. Po nájezdu do terénu se situace trochu zhoršuje a jede se o trochu pomaleji než bych chtěl, ale pořád dobrý. Nikde se to neucpalo a nebylo třeba sesedat. Za necelou čtvrthodinku jsem nahoře a můžu si trochu orazit. Jedeme skupinka asi pěti lidí. To by mohlo být fajn. Jdu dopředu a trochu si odskočím. Příchází snad jediná část na trase kde se dá říct, že je bláto. Přilítnu moc rychle, zazmatkuju a letím na zem. Naštěstí do bláta, do měkýho. Skupina za mnou mě mine a já se zvedám a valím dál. Pokračujeme dál do kopce a jsme v podstatě poprvé na Cukráku. Pokračujeme sjezdem do Jíloviště. Myslím, že tady je i první bufet, který projedu a vezmu si jen kousek bananu. Následně je trať zvlněná a plíživě do kopce kolem Trnové. Nejede si mi úplně dobře. Treninková absence je znát a chybí mi tah na rovinách kde obvykle umím jet solidní tempo. Ve sjezdech jedu hodně na jistotu a nijak nejančím. Skupinka se různě přelévá, ale v podstatě pořád jedu sám s rozptylem na ostatní +/- minuta. Různě střídám tempo, ale solidní rychlost nejsem schopen držet dlouho a tak jedu jak na houpačce, tj. chvíli tempo a pak zas pohodu. Zkrátka tak jak se zrovna citím. Opět padáme k Jílovišti a stoupáme na Cukrák. Následně sjíždíme do Kazína a po chvíli je druhý bufet kde na chvíli zastavuji, pokecám, něco sním a pak valím dál. Poslední výšpap na Cukrák a pak sešup na Lipence a vesele do cíle. Celkově dvě a půl hoďky na velmi pěkné trati, kde je minimum asfaltu a kombinace všech povrchů. Nějaký tlačení bylo, ale v normě. Otestoval jsem i 1x11 v závodě a budu hledat ideální počet zubu převodníku. Pěkný začátek sezony.